216 Industrialist} vana architektura Poznamka ke knize H. B. Rasch: Wie bauen, 1929') K. Teige Knize bratri Heinze a Bodo Ra se h e, tëchto dvou novych a slibnych ar- chitektonickych talentü, kteri vypracovali radu navrhü obytnych i verejnych staveb pozoruhodnych svou konstruktivni smëlo- sti, predchazi teoreticka predmluva, doka- zujici jasnë a presnë nutnost industrialisace stavebnictvi a vyhody z ni vyplyvajici, kri- tisuje pfipadnë aktuelnx nedostatecnost a prezitost femeslného stavebnictvi. Podstata vyrobniho procesu industrielniho prici se naprosto podstatë tvürëiho procesu umë- leckého. Ümëlecka tvorba opirü se o re- meslo: produkuje se unikat zamyslené formy: je to protiva standartu a prümy- slové serie. Dodnesni „ümëlecka" archi tektura je z rodokmenu Michelangelova: proto v ni prevlada intence plasticka, so- chafska nebo malifska, nad stavebni, uzit- kovou a technickou. Takto zalozena archi tektura müze ovsem jen neüplnë pouziti novych technik, materialü a konstrukci. Vi- dime, ze umëlci-architekti sahaji ëastokmo- dernim stavebnim metodam, nicménë vsak nedovedou züplna vytëziti a vyuziti jejich moznosti, protoze se opiraji o femeslnou, nikoliv o prümyslovou zkuëenost. Uzivaji modernich materialü a technik, zeleznych, ocelovych ci betonovych konstrukcnich sy- stémü k vyrobë unikatü. ackoliv podstatou nové prümyslové techniky je serie: uzivaji vyrobkü moderniho prümyslu pro remesl- nou koncepci stavby: technika je jim pro- stredkem architektonické modelace; stavëji betonové unikatni sochy a kulisy. Pouzi- vaji tedy modernich technik nikoliv pro je jich moznost ekonomisace a serie, ale pro toze dovoluji, dokonce spise nez staré sta vebni materialy a zpüsoby, volnou artistni hru, umoznuji realisovat nejkomplikova- nëjsi kaprice vytvarné fantasie: beton je velmi tvarny a trpëlivy. Logické pouziti a konsekventni vyuziti novych prümyslovë obrabënych materialü, racionelni resem konstrukci to vse vyluëuje architekturu jakozto umëni. Zde neni jiz misto pro na- HEINZ UND BODO RASCH: WIE BAUEN? (Akademischer Verlag, Stutt gart.) sledniky Michelangelovy. Industrialisované stavebnictvi odlisuje se od starého „stavi- telského umëni" ostatnë také tim, ze for ma neni cilem, dale tim, ze jeho produkty neaspiruji na vëenost. Parthenon a gotické katedraly jsou stavbv pro vëenost: totiz po dobu trvani urëitého ücelu a svëtového nazoru, jehoz jsou vyrazem. Utilitarni stav by, tedy i obytna architektura, musi viak byti co nejpromënlivëjSi, jezto pozadavky na në kladené jsou, v souhlase s prudkym tempem dnesniho zivota, v ustavicné vyvo- jové promënë: nemohou tedy byti zatëzo- vany „umënim", t. j- petrifikaci a nepro- mënlivosti. Z dosavadnich konstruktivnich vykonü uvadëji autofi jako rekordni jednak Frey- ssinetüv projekt mostu u Brestu s oblouky o rozpëti 190 m, A. a G. Perretü ateliery magazinu H. Esders a predevsim kon strukci mostu Firth of Forth pres East Ri ver ve Skotsku. Naproti tomu systém vi- sicich a zavësenych konstrukci, podstatnë nejekonomictëjSi, je dosud teprve v po- catcich. Cinské provaziové mosty, lanové drahy, Brooklynsky most a predevsim kon- strukce pavueiny, ktera prepina nëkolik ctvereënych metrü a odolava naporüm vëtru a zatizeni tëzkym hmyzem. Moderni architektura dosud malo vyuzila moznosti „prikladu pavueiny". V torn smyslu mozno uvésti jen projekt Skoly od Hannese Meyera a H. Wittwera v Basileji se zavësenymi te- rasami, Lissitzkého navrh reënické tribuny a nejsmëlejëi kolektivni projekt architekto nické fakulty Wchuteinu v Moskvë: re staurant na previslém üskali nad mofem, jehoz budovy a terasy jsou zavëseny k této skale. Autori knihy, bratri Heinz a Bodo Rasch pracuji radu navrhü pouziti podob- nych konstrukci. Vychazeji od principu stanu. Premëftuji stan ambulantniho cirku- su ve veliky sportovni stadion prostë tim, ze vztycuji stozary, nesouci zavëseny plaSt' stavby, venku a nikoliv uvnitr, cimz zlska- vaji velky, nicim neruseny prostor. Na tomto principu zakladaji i svüj projekt stozarovitych domü jako dnes posledni kon- sekvence zelezné skeletové stavby. Kniha je vypravena velmi bohatë: po-

Red cs | 1929 | | page 14