a penize svého stavebnika vkusu minulych stoleti, falesnym nazorüm milovnikü historie a nahodnym radcüm. Zkousim prostë opa- triti mu reelni, dobry düm, v nëmz by mu bylo ütulno. Nejsem prilis idealisticky zalo- zen: ponechavam passéistüm, aby svüj cino- rody zivot mrtvou formou prozivali. Mam zivot rad tak jak je, miluji jej, hezky nebo nehezky, prece zivouci. Necham jej rad ply- nout, jak pravë plyne, a nechtël bych jej ze sentimentalni touhy svëtu odpadlych snilkü v jehobëhu rusiti. Obdivuji plnë „panaMaye- ra", zachazi-li vtom idealismu tak daleko, ze z lasky k hlavickam lvickü a jinym ozdüb- kam svych zidli ma zvlaitni sluzku. Mnë je teplo u srdce, vzplane-li nadseni pro sikmou strechu: nikdy jsem tolik nepraktického od kolektivniho idealismu neocekaval." R. HOBA TEHEPAUIH (Nova Generacia). Rediguje Michail Semenko, Charkov. Vel- ka ukrajinska revue pro modern! umëni, konstruktivismus a komunismus. Jeden z nej- lepSich kultumich a umëleckych casopisü, jez dnes. na celém svëtë vychazeji. Svëzi, vybojny, cily, bohaty obsahem i vyobraze- nimi. Z reprodukci nëkolika cisel, jez nas doSly, uvadime: zajimavy kolektivni projekt vladnich budov v Charkovë, vyborna budo- va jakési obrovské „tovarny na statni admi- nistrativu" a zadny pompésni palac; fotogra fie nyni dostavënych velikych ürednich bu dov Statniho Prümyslu (By^HHOK /1EP1K- IIPOMHOJIOBOCTH)dale projekty a reklam- ni plastiky Vasila Emilova, divadelni prace Vadima Mellera, obrazy Petrického; ïada reprodukci Kazimira Malevice s clankem o „malirstvi v problému architektury" a cla- nek Alexeje Gana, jenz s Malevicem pole- misuje; ze zapadoevropskych autorü uva dime architekty Le Corbusiera P. Jeanne- reta, Gropia, Dudoka; malire a sochare: Bel- linga, Picassa, Juana Grise. e. PREKLADY francouzské literatury DO CESTINY. Francouzstï nakladatelé konstato- vali, ze pocet prekladovych autorisacf, smluvenych s èeskoslovcnskymi vydavateli a nakladateli, v prvych povaleinych letech opravdu velice zna{n^, poklesl za posledni dvë léta velmi citelnë. Tento fakt byl za- znamenan i v ..Rozpravéch Aventina". Jeho pfïciny jsou asi dosti slozité: ale ponëvadz se dnes dostava ëeskë püvodnl knize pomërnë vetsï propagandy, mê. prekladovS literatura klesajlcl odbyt. Nelze Hei, ze by to bylo vzdy ve prospëch opravdovych kultur- nlch hodnot: dali bychora jistë radi, s nejlehcfm srdcem. s pocitem ülevy a vysvobozenï, vSecky Nory za jediny nov^ svazek Ribémonta-Dessaignese (tfe- bas Celeste Ugolin), vëecky Raffely za jednoho Aragona (Paysan de Paris), vsecky Cestmlry i Ka- mily Jefabky za nového Soupaulta (Dernières nuits de Paris), vëecky Kopty za Roberta Desnose, vsecky Jaroslavy Marie za nëkterou z dosud u nas neznamych knih Andre Gidea (Paludes, Caves du Valican, Les Faux Monnayers), vsecky Capky a Haise-Tynecké za Valéry Larbauda, vsecky Rosülky za René Crevela, vsecky Kliëky a Bcdnare za André Bretona, vsecky Medky, Langry, Nohejly a pod. za Raymondji Roussela, Jeana Paulhana, abychom uvedli jen.ponëvadz jde hlavnë o otazku konsumu roma- nové literatury, namatkou nëkolik vynikajicich sou- dobych francouzskych prosaikü a ukazali, co v tomto oboru nasi prekladové literature chybi: ale cliybi i romany basnikü jako Cendrars Moravagine)Lëon Paul Fargue, Max Jacob, Salmon, Reverdy, ..L'Europe Centrale" v 15. c. vënuje otazce fran couzskych pfekladü do cestiny pozndmku, pohrichu velmi zpatecnickou a nejapnou. Pricinu poklesu zajmu o tyto preklady spatruje L'E. C. v spatné kvalitë vëtiiny pfekladü a v okolnosti, ze se drive preklédaly zejména modern! romany. Nuze, pres urëité chyby, nelze kvalitu pfekladü odsuzovati pau- sülnë: svëdomitë vydëvanë preklady modernich ro- mSnü u modernich nakladatelü netlumoci do ëestiny hüfe nez byvaji prekladany v „L'Europe Centrale" ëeskë texty do francouzstiny. Po druhé: mezi pre- kladovou literaturou nemëla nikdy, pohfichu, mo dern! dila prevahu: vzdy byl vice prekladan Ale xandre Dumas nebo Lemonnier nez André Gide. Kdyby vsak naproti tomu jména jako René Boylesve a Henri Béraud (od obou poslednich exi- stuji^ceské preklady) byla ëeskému ctendfstvu témër neznama, nebylo by to opravdu, ujist'ujeme redakci „L'Europe Centrale", zadné nestësti. Ujiët'ujeme zü- roven, ze nepochybnë dojde zahy k novému vydani nëkterych knih Gérarda de Nervalaje jich jistë tfeba. Avsak rdime se studem, ze takova spina, jako Henri Béraud. mohl v CechSch nalézti prekladatele a nakladatele: dokonce i jeho klepafské, prolhanS, podia kniba o Moskvë byla cesky vydana. „L'Europe Centrale" dokonce poklüdé za zbyteëné a neuzitecné, ze jest ëesky vydavano kompletni dilo Marcela Prousta: „HIedani ztraceného casu" v chronolo- gickém pofadkuze pry by staëila antologie. Ta- kovou hloupost jsme od francouzského ëasopisu nc- ëekali: kazdy zasvëcenëjsi ëtenaf vi, ze francouzské nakladatelstvf poskytuje pfekladovou autorisaci to- Iiko na celé dilo Proustovo, nikoliv na jednotlivé svazky, tim ménë na nëjakou anthologii z „HIedani ztraceného ëasu". Mamc-li v ëeskych pfekladech snad kompletniho Balzaca, Dostojevského, Tolst^htb je nam tfeba v témëe pofadi 15 svazkü Marcela Prousta. Ostatnë: jak si pfedstavuje „L'Europe Centrale" anthologii z Prousta: sotva by se nascl nëkdo, kdo by mël tak malo estetického taktu jako pisatel clanku z „L'Europe Centrale", aby mohl udëlati maly vybor pro skolni potrebu z té jed- notné a monumentélni epopeje, jiz jest „HIedani ztraceného ëasu". Ceské vydéni dila Marcela Prou sta v üplnosti jest dülezitym prekladatelskym i na- kladatelsk#m vykonem obrovského kulturniho vy- znamu pro nas. Da se predpokladati, pozna- menejme k zavëru, ze pokles prekladové moderni literatury a zvyseni konjunktury domacich medio- krit je prechodn#m zjevem. Obecenstvo bude asi zéhy reagovati na nudu a nicotnost vëtëiny ëeské romanové produkce, basnicky, formovë a dokonce i fabulaënë chatrné: knizni trh se bude znovu kos- mopolitisovat, znovu stoupne vydévani pfekladü, nejen z francouzstiny. A pak budeme moei, a s ndmi i naëi ëtenafi, zamésti ve svych knihovnach, pro- ëistit jejich prihrady od vselijakého, dnes tfebas obchodnë üspësného polomoderniho smeti domaci provenience: pak budou i moderni a „moderni" na kladatelé a knihkupci donuceni zamésti prach svrchu vyjmenovaného domiciho pisemnictvi ze svych vy- kladü a skladü. e

Red cs | 1929 | | page 18