63 KRYL a SCOTTI KNIHTISKARI me hlavnë jména B. Fuchs, O. Tyl, J. Havlicek, K. Honzik, J. Krejcar a j. M. S. A. La revue beige TEKHNÉ supplément de la revue mensuelle «La Citéé Bruxelles, 10, Place de la Loi. Directeur'administrateur R. Vernilghen, ing. C. C. No. 1, juillet 1929, page 15: M. S. A. (1929): Nous avons re?u de Prague le premier fascicule de ,,1'Architec ture internationale d'aujourd'hui" qui dirige M. K. T e i' ge. L'ouvrage, presenté de fa?on attrayante, est abon' demment documenté et illustré. Nous y apprenons beaucoup sur les initiatives premières du mouvement d'architecture rationnelle (travaux anciens et trés remarquables d'Hennc tique, de Perret, de Labrouste et quelques autres). En cutre, il est rassemblé dans l'ouvrage de nombreux et significatifs documents d'architecture vivante dans treize pays. Signalons pour donner une idéé des intéressantes di' rectives de l'ouvrage que la Hollande, par exemple, est repré' sentée par des travaux de MM. Oud, Mart Stam, Brinkmannetvan derVlug t, C. van Eestc ren, G. Rietveld. Enfin nous pouvons encore par ce même ouvrage nous représenter assez exactement l'activité et les directives heureuses d'une belle pleiade d'architectes tchèques, dont nous retenons surtout les noms de B. Fuchs, O. Tyl, J. Havlicek, H o n z i k, J. Krejcar, etc. Novy svët - nova stavba! Nakladatelstvl O d e o n zacalo vydavati serii sbornikü »M ezinarodni soudoba architektura« za redakce K. T e i g e h o. Nutno rici predem, ze timto velkym podnikem se na jedné stranë pro ceské etc narstvo nahrazuje potreba kupovati c i z i publikace toho duhu, nebor jak rozhlc dem, uplnosti informace, tak skvëlou vypravou, s t o j i jiz prvni svazek této publikace namno' Z e nad ürovni podobnych publikaci ci' zich, na druhé stranë jepodnik ud a lost i me' zinarodni dulezitosti. Z nëkolika düvodü. Predevsim dodava osoba redaktorova »Mezinarodni soudo' bé architekture« linie prisného a kritického vybëru, jenz je v dobë, kdy i posledni zednicky mistr pocina stavëti »mo' dernë« (t. j. kopiruje formy moderni architektury, zusta' va je vzdalen jejimu duchu a podstatë), zejména dülezity. Teige nespojuje zde jen nahodnë se sesedsi material, ale dovede nalézati jak v reprodukcich, tak v textech. Znameni' tou informovanosti posléze dovede podati obsahly prehled po architektonické tvorbë ve vsech zemich evropskych. Vy^ soké urovnë dodava publikaci i spoluprace vüdcü moderni architektury vsech zemi, je tu zejména bystry clanek Le Corbusierüv, ktery mluvi ucinnvmi slovy o nutnosti vyrc vnati se s dobou aktivnë a muznë. Nova architektura roste Z novych podminek struktivnich, socialnich i estetickych. V ni predevsim vidi Le Corbusier cinného »nového ducha synthesy.vedeného jasnou koncepci, touhou po svëtle, jez se rozpina od stvoreni stroje az k rozreseni socialnich fakt tridni spolecnosti«. Tento socialni zretel moderni architek' tura vzdy silnë zdüraznuje, aC uz pripomeneme do sborniku pojaty manifest prvniho pripravného kongresu mezinarodni moderni architektury v Sarraz, nebo zejména téz clanek so' vëtského konstruktivisty Ginsburga. A vidime, ze zejména Zemë, jez revoluci rozresila socialni otazku a spëje k vy- stavbë 80cialismu, stava se jejim hlavnim sidlistëm. Neni nahodné, ze jeden z nejvëtsich projektü jejiho vüdce Le Corbusiera, budova Centrosojuzu (plany jsou v knize otistë' ny s prüvodnim textem La Corbusierovym), se realisuje pravë ve SSSR zatim co imperialisticki Spolecnost na' rodü jest pravë Le Corbusierem zalovana pro zcizeni (a zneuziti) jeho navrhu na svuj palac. Jsou zde i vyznamné clanky jinych predstavitelü moderni architektury (reditele Bauhausu, Hannese Meyera, Mies van der Rohe, Mart Sta' ma a j.). Kniha uvadi informativnë do nejaktuelnëjsich problémü (jimz je zejména téz, podle slov Ginsburgovych, vytvoreni nového typu obydli pro pracujici lid, dokonale ucelného typu, iejz lze rozmnoziti podle kolektivnich potreb), vede prurez jednotlivymi zemëmi, ale poslouzi skvëlymi re' produkcemi nejen laikovi, nybrz je (pripojenymi plany a pod.) spolehlivou priruckou i odborniku. Müzeme ce pravem tësiti na dalsi svazky, jez maji byti jednak monografiemi jednotlivych zemi a vyznacnych archi' tektü, jednak sborniky, vënovanymi jednotlivym architekto' nickym problémüm a oborüm. B. Vaclavek, ve »Tvorbë« IV. 16. MEZINARODNI SOUDOBA ARCHITEKTURA. K. TEIGEM redigovany a vzornë nakl. Odeonu vydavany sbor' nik, poskytuje ve svém prvnim svazku jak soustavny uvod do nejaktualnëjsich problémü architektury opravdu moderni (Teige dovede peclivë vylouciti onu nyni stale hojnëjsi ar' chitekturu pseudomodernitak prehled po architektonické praci poslednich let v jednotlivych zemich. Dëje se to jednak clanky prednich jejich teoretickych i praktickych prü' bojnikü (Corbusier, Ginsburg, Loos, Hannes Meyer, Mies van der Rohe, Mart Stam a j.), jednak precetnymi repro' dukcemi, doprovazenymi vzdy i püdorysy tak, aby kniha plnë vyhovëla i odbornikum. Zejména instruktivni ie dü' myslna uvodni star Corbusierova. Teige nedal tu vsak jen dohromady nahodnë se sesedsi material. V knize je kus umëni nalézati jak v textech (znovu objevena star G. Schau' era), tak i v cetnych ilustracich. Tim vsim, jakoz i vy' pravou predstihuje a namnoze cini i zbytecnymi cetné archi' tektonické publikace cizi, jsouc cinem vice nez üzce doma' cim. Index, c. 9. Dila a knihy v prostém i bibliofilském provedeni drevoryty exlibris dodaji nejvyhodnéji v Socém Jiêtnè - Morava - 7 elelon 6. 203

Red cs | 1929 | | page 33