48-49 I. moholy-nagy, 1930: fotografie (positiv a negativ) fotografie (positiv und negativ]photography (positive and negative) (positive et negative) photographie muze vytvorit vymyslenou, lec dosud neslysenou, vübec neexistujid zvukovou hru vyhradnë optofonetickou abecedou. b) prvni skutecny mluveny film zhofovi ten, kdo touto nebo onou metodou vytvori akustickou vlastni ree objektu a pnhod a jejich souvislosti. c) to nas uschopnf pro zhotovovani akustickych obrysü udalostf nebo jednotlivych objektu. d) to by byla mimo jiné cesta, abychom vytvorili »close up« v akustickém smyslu totiz vyzvednutf, nikoliv detailisaci. predvadëni napjaté ctyrrohé platno nebo jiné podobné projekcm stinidlo nasich kin jest v podstatë jen technicky obmënëny tabulovy obraz. nase predstavy o prostorovych zjevech, o prostorovych svëtelnych pomërech jsou pochopitelnë primitivnf. vycerpcivaji se kazdému clovëku znamym zjevem otvorem padaji do prosforu svëtelné paprsky. naproti tomu müzeme si predstaviti: ze se pred projekcnim aparatem setkavajf se svëtlem prostorovë umistëné, za sebou razené projekent stëny, mrïze, sftë atd. (jako priklad uvadim své projekent pokusy na byvalém piscatorovë divadie v »kupci berlinském« 1929.) dale ie snadno myslitelné, ze plocha projekenf stëna bude vystridana jednou nebo nëkolika zkrivenymi, kulovymi, rozdëlitelnymi a svymi castmi proti sobë se pohybujtcimi, s vyrezy a bez nich. (bylo by mozné na priklad jak jsem jiz drive navrhoval pro nëmy film vsechny stëny filmového divadia podrobiti krfzovému ohni filmu: »simultanm kino«.) ie také naprosto predstavitelné, ze kour nebo vypary rnohou byti soucasnë proniknuty rüznymi projekemmi prfstroji nebo ze se budou v priisecicich rüznych svëtelnych kuzelu tvoriti svëtelné ütvary,- dale Ize si predstaviti nejen pro abstraktnj svëtelné obrazy, nybrz i pro objektivnf zobrazovanf, reportaz dalsi vystavbu tohoto druhu: plastické kino stereoskopickou prijimad technikou. (zvlastnfm systémem cocek, seskupenych okolo objektu, muze byti objekt obkrouzen a stejnym zpüsobem pak reprodukovdn.) zvukovy film a jeho dosud vübec nevysvëtlené akustické moznosti privodf jistë zasadn! zmëny i v tëchto a dalsfch bodech. tr er W" 9r* *r- mr •-* W" ükoly filmové prace prakse, potrebna k resen? trf velkych problémovych celkü filmusvëtla, pohybu a zvuku, musf zasahovati do nej- rüznëjsich oblasti dnesnï techniky a vëdy. je zavisla na praci 96

Telehor cs | 1936 | | page 100