•i «- r I i 1 •r- -3 r a r- 2» A •-! cesky text ♦-T-* 9- -1 g, - -21 üvodni slovo Siegfried giedion, zürich 1935 situace 1935 tretina naseho stoleti je za nami. prehlizime-li dnes retrospektivnë vyvoi, vidime, ze byly v minulém 19. stoleti v tomto case zfetelnymi jiz vsechny problémy, iez dosly k ieho konci a i dale rozvinuti a püsobeni. pomëry jsou dnes zcela jiné nez pred sto lety, presto daji se narysovati drahy, iez isou urceny budoucimu vyvoji. to se nestane tim, ze resic hadanky tapeme v budoucnosti, nybrz poznanim smyslu a metod, iez se uiasnily za snahami poslednfch tri desitileti v umëlecké oblasti. vyvoi na velky dohled v iednotlivostech vysla hnuti dülezita pro dnesni vyvoi z rüznych vychodisk, spolecnym bylo jim vsak usilf, aby preklenuly trhlinu, iez vyvstala v minulém stoleti skodlivë rnezi realitou a citovym zivotem. smysl snah poslednich tri desitileti spociva v touze, aby realita, ktera byla vytvorena technickymi a vëdeckymi disciplinami, byla citovë proniknuta a tim byl zivot pojiman opët iako totalita. okamzity zmatek nebo okamzity stav klidu nemüze nas klamati o torn, ze stojirne na pocatku vyvoie na velky dohled. spolecnym vsem üsilim je, ze vystupuji nad formalnost. ide o to, aby byly vytvoreny citovë symboly pro novy svëtovy obraz a zpëtnë ucinkuiic byl opët ziskan vliv na zivot, tedy vymënny ücin. nové smërnice pro visualni vyvoi byly postaveny pribliznë mezi 1909 a 1914 a mezi 1918 a 1923. to sice neznamena, ze za valky 1914 az 1918 stal vyvoi v klidu, ale hlavni vyvoi udal se v pëtileti pred valkou a v pëtileti po valce. skoro ve vsech velkych centrech vystoupila hnuti, ktera pri vsi rozlicnosti v iednotlivostech mëla iedno spolecné: poznala, ze od renaissance absolutnë panuiici nazor na troirozmërnost prostoru (perspektiva) a naturalistické podani predmëtü uvnitr hranic tohoto prostoru neodpovida dnesnimu svëtovému obrazu a musi byti prevracen. skok, ktery je zde udëlan, jest pro budouci postoi pravdëpodobnë steinë rozhodnym, iako premëna, ktera se udala v dobë renaissancni. berlfn 1920 tak iako ve vëtsinë velkych mëst, tak setkaly se také v berlinë okolo roku 1920 sfly, které se pokusily o rozsifeni dosud znamych hranic optického svëtového obrazu. skoro vsechna dulezita hnuti vynorila se z temnoty. iejich vyvoi odehraval se obyceinë daleko od oficielniho novinarského provozu. mladi lidé bez imen a bez vlivu je pripravuii. tak pracovah tenkrat v berlinë na priklad dadaisté kurt schwitters, george grosz, roaul hausmann, hannah höch, ve filmu svéd viking eggeling, ktery postavil zakladni linie pro abstraktni film, z ruska konstruktivisté el lissitzkij a gabo nebo sochar archipenko, z mad'arska moholy-nagy a péri, z holandska mladi architekti oud, van eesteren nebo van doesburg, z italie prampolini, z new yorku redaktori casopisu »broom«. citovë vyiadreni, které lezelo ukryto v modern! technice a dnesni realitë, nebylo vseobecnë pochopeno obyvatelem velkomësta, tak malo, iako v predeslém stoleti nebyla poznaria citova hodnota krajiny sedlakem. most, hangar pro letadla, cela prümyslova potence odhaluie svou fantasticnost mnohem spise tëm, kterym jejf pohled 49

Telehor cs | 1936 | | page 53